Zipy jsou nepostradatelnou součástí textilní galanterie. Najdete je nejen na oděvech, ale i na kufrech či sportovním vybavení.
I když byl zip (či zdrhovadlo) patentován teprve nedávno, stal se velmi oblíbeným spojovatelem věcí. Každý zip se skládá ze tří částí - z jezdce a dvou ozubených pásů, které do sebe zapadají. Pásy jsou složené z řady speciálních zoubků, které mají zahnuté konce, což umožňuje jejich větší soudržnost a pevnost. Některé zipy doplní oděvy a doplňky nejen z té praktické části, ale i z té vizuální.
■ kostěné dělitelné No 5 čtvercové zuby, No 4 štrasové
■ kostěné dělitelné No 5 duhové
■ kostěné dělitelné No 5 oboustranné
■ kostěné dělitelné No 5 s písmenky
■ kovové dělitelné No 5; 2 jezdce / dvoucestné
■ kovové staromosazné No 5 na kožené bundy
■ spirálové dělitelné No 7 se stříbrnými zoubky
■ spirálové dělitelné No 7 voděodolné
■ spirálové nedělitelné No 3 autolock
■ spirálové nedělitelné No 3 skryté dederon
■ spirálové voděodolné No 5; 2 jezdce / dvoucestné
■ stanové
■ jezdce
Všichni známe ten zázračný vynález zip od amerického inženýra jménem Gideon Sundback. Říká se mu také zdrhovadlo a používá se ke spojení dvou částí dohromady. Nejčastěji se používá na oděvech, ale můžeme se s ním setkat také na batozích, kufrech, sportovních vybaveních či u věcí, které používáme při kempování.
Zip se skládá ze tří částí – jezdec a dva ozubené pásky, které díky jezdci do sebe zapadají. Každý takový pás je složen z několika zubů, které jsou na konci zahnuté a díky tomu drží pospolu a zaručují pevnost spojení. Jezdec se pak po pásech posouvá a tím zapíná a odepíná oděv či jinou věc.
Otec moderního zipu byl patentován v USA v roce 1851, ale nikdy nebyl uveden do prodeje, protože se nejednalo o vynález pro praktické využití. Skutečný moderní zip se objevil v roce 1913 a o čtyři roky později byl patentován a jeho tvůrcem byl Švéd Gideon Sundback, který emigroval do Kanady.
Víte, kde se tzv. zip používá? Správně, v dopravě. A to tehdy, když se dva jízdní pruhy zužují na jeden a jednotlivá vozidla najíždějí do volného jízdního pruhu střídavě jeden zprava a druhý zleva. Tomuto manévru se také říká „zipování“, protože nám nápadně připomíná vynález, bez kterého bychom se už jen těžko obešli.